Labor Aktuell 2017 Kardio speciál

Labor Aktuell 01|16

Vážení čtenáři,
vítejte ve speciálním čísle časopisu Labor Aktuell věnovaném biomarkerům  v kardiologii.

lnfarkt myokardu
V evropských i českých statistikách se objevuje zajímavý trend. Od roku 2002 poklesl počet pacientů, kteří zemřeli na následky akutního infarktu myokardu (AIM), na polovinu (ÚZIS). Tato čísla jsou výsledkem zavedení nových léčebných metod a také přesnější a rychlejší diagnostiky pomocí srdečních biomarkerů, konkrétně srdečních troponinů.

  • Jednohodinový a dvouhodinový algoritmus pomocí vysoce senzitivního troponinu T ověřený ve studii TRAPID-AMI výrazně urychluje stanovení (rule in) nebo vyloučení diagnózy (rule out) při podezření na AIM. (Christian Mueller str. 4).
  • 80-90% pacientů s příznaky typickými pro AIM má jinou konečnou diagnózu. Podrobná diferenciální diagnostika koncentrací troponinů vyžaduje dobrou znalost všech klinických situací, které mohou jejich koncentraci ovlivnit. (Antonín Jabor,  str. 10).
  • Negativní prediktivní  hodnota  pro  vyloučení  diagnózy AIM dosahovala v selektovaných skupinách 98 % a umožnila tak v případě ostatních známek (fyzikálního nálezu a EKG) bezpečné propuštění do domácího ošetření. (Radek Pudil str.  17).

 

Srdeční selhání
U srdečního selhání lze pozorovat opačný trend. V roce 2016 poslanci v Evropském parlamentu označili srdeční selhání za tsunami a Česká kardiologická společnost za kardiovaskulární epidemii 21. století.

Na  jaře  2017  zveřejnila  nezávislá  pracovní  skupina The Hearth Failure Policy Network svoji zprávu: ,,The diagnosis of heart failure: what is the state of play in Europe?" Zjištění, která se opírají o údaje z 12 zemí Evropy, jsou varující. Pacienti se srdečním selháním jsou často  diagnostikováni chybně nebo se zpožděním, které se pohybuje od několika měsíců až po více než jeden rok.
Proč tomu tak je? Výzkum odhalil, že se hlavní diagnostické nástroje - EKG, ECHO a natriuretické peptidy jako biomarkery srdečního selhání - efektivně kombinují a využívají pouze specializovaná oddělení nemocnic. Mimo  nemocnice je situace zcela odlišná. Podle EuroHeart Failure Survey ve 30 evropských zemích bylo provedeno vyšetření natriuretických peptidů pouze u 16 % pacientů s akutním srdečním selháním a v primární péči nemají pacienti k tomuto vyšetření téměř žádný přístup
.

  • 30 % pacientů se srdečním selháním se nikdy nedostane ke kardiologovi. (ProCardio 2016, str.  35).
  • Stanovení hladiny natriuretických peptidů u neakutních pacientů může být vyšetřením iniciálním, zejména v těch případech, kdy není možné rychle provést ECHO. (Radek Pudil str. 22).
  • Vysoké a velmi vysoké kardiovaskulární riziko bylo v medicínsky vzdělané populaci zjištěno u 15 % osob. (Ondřej Ludka str. 32).

Zahraniční experti předpovídají, že využití natriuretických peptidů v primární diagnostice pomůže snížit zátěž specializovaných kardiologických pracovišť  a  současně  o  30-50  % ušetřit náklady spojené s dalším zbytečným vyšetřováním pacientů.

Proto jsme se rozhodli zpřístupnit vybrané články Labor Aktuell o srdečních biomarkerech co nejširšímu spektru zdravotnických  pracovníků.

Jménem redakce Labor Aktuell

 

Lenka  Nováková