Tiskové centrum

Tisková zpráva

3.11.2005

Měření hladiny krevního cukru pacientem snižuje míru úmrtnosti o 50% a výskyt pozdních komplikací diabetu o 30%

Diabetici, kteří si pravidelně měří hladinu krevního cukru v krvi, žijí déle a mají výrazně nižší pravděpodobnost výskytu pozdních komplikací diabetu jako jsou slepota, infarkt myokardu, amputace končetin nebo nutnost dialyzační léčby.

„Diabetes mellitus, onemocnění lidově nazývané cukrovka, je dnes epidemií nové doby“, říká pan Doc. MUDr. Milan Kvapil, CSc., přednosta interní kliniky 2. lékařské fakulty UK a FN Motol.
Výskyt diabetu ve světě neustále stoupá, nejinak je tomu v České republice.

Za posledních 20 let došlo v České republice k zdvojnásobení počtu diabetiků. Zatímco v roce 1975 bylo hlášeno asi 234 tisíc diabetiků, v roce 1998 jich bylo již 609 tisíc (tedy 2.6krát více, nebo též nárůst na 260% proti roku 1975). Bude-li dosavadní trend pokračovat, lze v roce 2010 očekávat v České republice kolem 800 tisíc diabetiků.

Diabetiků 1.typu (závislých na inzulínu) je v ČR asi 7.5%, diabetiků s cukrovkou 2. typu je téměř 92%. Stále rostoucí počet diabetiků 2. typu můžeme připsat na vrub nezdravému životnímu stylu, špatným stravovacím návykům a nedostatku pohybu.

Diabetes mellitus je onemocnění, jehož léčba je velmi nákladná. Pouze jedna třetina nákladů na léčbu však jde na vrub cukrovce jako takové, dvě třetiny utrácíme za léčbu pozdních komplikací diabetu jako jsou slepota, infarkt myokardu, diabetická noha, diabetická retinopatie apod. Celkové roční náklady na terapii chronických komplikací diabetu činí 5,164 miliardy korun, to znamená 11,26% z celkových výdajů na zdravotnictví. Právě tyto náklady pomáhá snížit pravidelné měření krevního cukru pacientem.

U diabetu 2. typu (pacienti neužívající inzulín) závisí úspěšná léčba na pacientově životním stylu a na míře porozumění tomuto onemocnění. Ke vzdělávání a aktivnímu zapojení pacienta do léčby choroby podstatně přispívá pravidelné měření hladiny krevního cukru samotným diabetikem. Slouží k němu monitory krevního cukru. Tyto přístroje velikosti mobilního telefonu dokáží z malé kapky krve odebrané z prstu či jiných částí těla v řádu několika vteřin určit množství cukru v pacientově krvi. Měření krevního cukru poskytne pacientovi kdykoliv a kdekoliv informaci o tom, jak určité stravovací návyky nebo chování ovlivňuje hladinu cukru v jeho krvi. Pacient postupně získává správné návyky a své chování přizpůsobuje tak, aby se hladiny cukru v jeho/její krvi výrazně neodchylovaly od normálu. Diabetes je pak dobře kompenzován. Dobře kompenzovaný diabetik oddaluje nástup pozdních komplikací diabetu a prodlužuje si život při zachování jeho kvality.

Lékaři již dlouho upozorňují, že pravidelné měření hladiny krevního cukru pacientem je v dnešní době pro lepší kompenzaci diabetu nutností a ovlivňuje délku a kvalitu života diabetiků. Až nyní máme však k dispozici výsledky vědecké studie, která tuto skutečnost potvrzuje.

Nedávno uzavřená a uveřejněná studie ROSSO (Retrolective Study Self-Monitoring of Blood Glucose and Outcome in Patients with Type 2 Diabetes – Retrospektivní studie o sebetestování krevního cukru a jeho výsledku u pacientů s diabetem 2. typu) poprvé v historii prokázala, že měření hladiny krevního cukru pacientem vede u diabetiků 2. typu k prodloužení života a zvýšení jeho kvality. Z výsledků studie vyplývá, že míra úmrtnosti se u pacientů, kteří se pravidelně měřili, snížila o 50 % a míra výskytu pozdních komplikací se snížila o 30 % oproti skupině pacientů, kteří se neměřili.

 „Měření krevního cukru diabetikem přispívá velkou měrou ke vzdělávání a k aktivnímu zapojení pacienta do léčby onemocnění. Lidé, kteří se měří, jsou pozorněji sledováni jak sami sebou, tak svým lékařem a dožívají se vyššího věku při zachování vysoké kvality života,“ vysvětluje prof. Hubert Kolb z Německého diabetologického centra, kde studie probíhala.

Diabetik, který se měří a tím lépe kompenzuje svůj stav,  šetří nejenom své zdraví, šetří i nemalé peníze zdravotnickému systému. Průměrné roční výdaje na diabetika 2.typu bez komplikací jsou v zemích EU propočítány na 1.540 Euro (cca 55.400 Kč), kdežto na diabetika s komplikacemi 5.400 Euro (cca 194.000,-Kč).

O studii ROSSO

Studie ROSSO probíhala v období od listopadu roku 2003 do června 2004 v Německém diabetologickém centru (GDC – German Diabetes Centre) v Düsseldorfu za podpory Profil Institutu pro výzkum metabolismu (Profil Institute for Metabolic Research) v Neuss. Studie byla financována neomezeným vědeckým grantem od společnosti Roche Diagnostics.

Údaje do studie byly získány ze 192 ordinací praktických lékařů a diabetologů z celého Německa. Studie provedla dokumentaci pacientů z těchto ordinací, kterým byl diabetes diagnostikován a kteří byli v době stanovení diagnózy starší 45ti let. Do studie bylo zahrnuto 3 268 pacientů, průměrná doba sledování byla 6,5 roku.

1 479 pacientů z celkového počtu 3 268 pacientů si pravidelně měřilo hladinu krevního cukru, 1 789 si krevní cukr neměřilo. Statistici porovnávali výskyt pozdních komplikací diabetu a úmrtnost u obou skupin. Sledována byla morbidita (pozdní komplikace, tzn. infarkt myokardu, mrtvice, amputace, slepota a nutnost dialýzy) a mortalita (úmrtnost).

Z výsledků studie vyplývá, že výskyt pozdních komplikací i úmrtí je výrazně nižší u skupiny, která si pravidelně měřila hladinu krevního cukru. Ve sledovaném období došlo u 293 pacientů k pozdní komplikaci (tzn. 9 % pacientů). Jasná většina z nich, dvě třetiny (168 pacientů) se neměřila. 7.2 %, pacientů bylo ze skupiny, která se pravidelně měřila, ze skupiny, která se neměřila, to bylo 10.4 % pacientů. To znamená snížení morbidity o 32 % ve skupině, která se měřila.

Celkem 120 pacientů (3,7 %) ve sledovaném období zemřelo. Z nich 2,7 % provádělo pravidelné měření krevního cukru a 4,6 % nikoliv. To znamená o 51 % nižší mortalitu ve skupině, která se měřila.

Epidemiologie diabetu

Diabetes mellitus je nemocí, jejíž výskyt narůstá nejen v České republice, ale i celosvětově. Za posledních 20 let došlo v ČR ke zdvojnásobení počtu diabetiků. Zatímco v r.1975 bylo v České republice hlášeno asi 234 tisíc diabetiků, v r.1998 jich bylo již 609 tisíc (tedy 2.6krát více, nebo též nárůst na 260% proti roku 1975). Bude-li dosavadní trend pokračovat, lze v r.2010 očekávat v ČR kolem 800 tisíc diabetiků.

Diabetiků 1.typu je v ČR asi 7.5%, kdežto téměř 92% tvoří diabetici s cukrovkou 2.typu. Je zřejmé, že "západní způsob" života podmíněný nesprávnými dietními návyky (především hyperkalorická strava), snižující se fyzická aktivita a narůstající stresové vlivy se promítají do trendu vývoje diabetu 2.typu.

(údaje převzaty z webové prezentace Svazu diabetiků ČR)

Epidemiologie chronických komplikací diabetu

S výskytem onemocnění narůstá i počet diabetiků, u nichž se rozvinuly pozdní následky onemocnění označované též jako chronické komplikace diabetu. Jedná se především o cévní postižení vedoucí k narůstající morbiditě a mortalitě diabetické populace. Diabetická retinopatie vedoucí ke ztrátě zraku byla hlášena v r.1989 u 41 445 diabetiků, kdežto v r.1998 již u 67 808 diabetiků (vzestup o 64%), takže v současné době postihuje asi 11% naší diabetické populace. Výraznější je však nárůst těžších forem, kde výskyt proliferativní retinopatie stoupl ve stejném období z 5 677 na 13 648 (vzestup o 140%) a slepoty z 949 na 1915 (vzestup o 102%). Podobně i diabetická nefropatie podmiňující selhání ledvin s nutností dialýzy či transplantace trvale narůstá. V r.1989 bylo hlášeno 3 204 diabetiků s selháním ledvin, kdežto v r.1998 byl již tento počet 11 280 (vzestup o 250%!). Těžké formy neuropatie silně invalidizují postižené diabetiky.

Diabetes se spolu s často přidruženými poruchami jako je arteriální hypertenze, dyslipidémie, obezita a další změny podílí na zvýšeném výskytu kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních onemocnění, které jsou právě u diabetiků 4x častější než u nediabetiků. Výrazný vzestup cévních komplikací je patrný zejména u žen, u nichž se stírá rozdíl proti mužům, který existuje u nediabetické populace. Výrazné je též postižení dolních končetin vedoucí ke zvyšujícímu se počtu amputací pro diagnózu "diabetické nohy". V r.1989 bylo hlášeno 3714 amputací nohy, v r.1998 5447 (nárůst o 47%).

(údaje převzaty z webové prezentace Svazu diabetiků ČR)

Sociální a ekonomické aspekty

Narůstající počet chronických komplikací diabetu vede nejen ke snížení kvality života postižených diabetiků a v mnoha případech ke zhoršenému pracovnímu uplatnění, ale i ke zvyšujícím se ekonomickým nárokům na péči o tuto skupinu obyvatelstva.

Podle kalkulací provedených ve studii CODE-2 (Cost of Diabetes in Europe) v osmi západoevropských zemích jsou roční výdaje na diabetika 2.typu s přítomnými komplikacemi třikrát vyšší než na diabetika bez komplikací. Průměrné roční výdaje na diabetika 2.typu bez komplikací jsou v zemích EU propočítány na 1.540 Euro (cca 55.400 Kč), kdežto na diabetika s komplikacemi 5.400 Euro (cca 194.000,-Kč). Podle stejného zdroje informací připadá na výdaje za hospitalizace 30-65%, za ambulantní péči 18-39% a za léky 20-45% z celkové částky výdajů u diabetiků 2.typu.

(údaje převzaty z webové prezentace Svazu diabetiků ČR)

O Roche a  Roche Diagnostics Division

Roche má sídlo v Basileji ve Švýcarsku  a je jednou z předních zdravotnických korporací orientovaných na výzkum v oblasti farmaceutik a diagnostik. Jako dodavatel moderních systémů a služeb pro včasnou detekci, prevenci, diagnostiku a léčbu onemocnění přispívá Roche ve velké míře ke zlepšení zdraví a kvality života obyvatel. Roche zastává přední místo na světě v oblasti diagnostiky, je jedním z nejvýznamnějších dodavatelů preparátů pro léčbu rakoviny a po transplantacích, má vedoucí postavení na poli virologie. Prodeje v roce 2004 dosáhly za farmaceutickou divizi částky 21,7 miliard švýcarských franků, za diagnostickou divizi to bylo 7,8 miliard. Roche zaměstnává zhruba 65.000 lidí ve 150 zemích, spolupracuje a formuje strategická spojenectví s nesčetnými partnery v oblastech výzkumu a vývoje, vlastní majoritní podíly ve firmách Genentech a Chugai.

Diagnostická divize firmy Roche nabízí vědcům, lékařům, pacientům, nemocnicím a laboratořím všude na světě ucelenou řadu přístrojů a širokou škálu moderních testů i služeb. Roche Diagnostics v České republice zaměstnává asi 50 lidí, aktivně se podílí na vzdělávání odborné i laické veřejnosti a podporuje neziskové organizace orientované na zdravotní pomoc a vzdělávání dospělých a dětí. Více o Roche Diagnostics naleznete na www.roche-diagnostics.cz, www.roche.com a www.roche-diagnostics.com

Další informace:

Roche Diagnostics
Karlovo namesti 17
Praha 2
Czech Republic

Tel: +420 220 382 568,
Mobil: +420 724 043 740